ČOKOČOKOČOKOLÁDOVÝ DORT

Poměrně po dlouhé době jsem se zas pustila do toho, s čím jsem vlastně při pečení začínala - do dortu. Brácha měl narozeniny a zrovna pro něj mi ten nejčokoládovější dort přišel naprosto vhodný. Sáhla jsem tedy po receptu na Ultimate chocolate cake.

Na korpus do klasické kruhové otevírací dortové formy budete potřebovat:

200 g kvalitní hořké čokolády (což rozhodně NENÍ čokoláda na vaření. Chce to minimálně 60% podíl kakaa, já použila 70% Rausch Plantagen El Ecuador)
200 g na kousky nakrájeného másla
1 lžíci instatní kávy
170 g hladké mouky
1 lžičku prášku do pečiva
¼ lžičky sody bicarbony
200 g cukru typu dark muscovado (doopravdy dodržte - muscovado má úplně jinou chuť a sladivost i oproti klasickému třtinovému cukru)
200 g třtinového cukru
25 g pravého kakaa
3 vejce
75 ml podmáslí

Na ganache a dozdobení:

200 g nalámané kvalitní hořké čokolády
280 ml smetany ke šlehání
2 lžíce třtinového cukru
čokoládové hoblinky (z tabulky čokolády je ‘nahoblujete’ pomocí škrabky na zeleninu)

Kávu si rozpustíme ve 120 ml vroucí vody a v kastrůlku smícháme s nalámanou čokoládou a máslem. Ohříváme a mícháme dokud se čokoláda s máslem nerozpustí, ale nezahříváme příliš (doporučuju vypnout plamen ještě když jsou ve směsi malé hrudky - ty se pak za stálého míchání rozpustí tepelnou setrvačností).

Poté si smícháme ‘suché’ ingredience : do mísy prosijeme mouku, cukry, kakao, prášek, sodu a promícháme tak, aby nezůstaly žádné hrudky. V jiné misce si ještě promícháme vejce s podmáslím.

Všechny tyto tři složky si následně smícháme dohromady a vlijeme do vymazané formy vyložené pečicím papírem. Pečeme na 160°C zhruba hodinu a půl (dokud nevyjde špejle suchá - nicméně pozor na to, abyste korpus nepřepekli - je pak suchý a rozpadá se). Na první polovinu doby pečení doporučuju zakrýt formu alobalem.

Po upečení necháme korpus vychladnout a vyjmeme z formy. Podélně rozřízneme 1x nebo 2x (podle toho, jak si troufnete a jak budete mít korpus vysoký).

Připravíme si ganache. Smetanu si ohřejeme nad mírným plamenem až k bodu varu, poté vložíme čokoládu s cukrem a sejmeme z ohně. Za stálého míchání počkáme, až se čokoláda a cukr zcela rozpustí.

Ganache necháme lehce zchladnout, aby trochu zhoustla a poté jí spojíme díly korpusu a potřeme celý dort. Uhladíme co nejlépe to půjde a necháme zaschnout. (Pak už neuhlazujeme - ganache by pak nebyla krásně leská.)

Dort dozdobíme čokoládovými hoblinami či čímkoli jiným (vhodným), Vaší fantazii se meze nekladou, a necháme minimálně hodinu vychladit.

Dort je opravdu nejčokoládovější, až konzistencí připomíná brownies. V lednici vydrží poměrně dlouho a nejlepší je tak 3. den. Nicméně.. při jeho přípravě jsem si připadala jako totální dement a zkazila jsem snad všechno, co se dalo. Obrázek možná vypadá idylicky, ale měla jsem štěstí, že to byl dort ‘jen’ pro bratra a ne pro někoho cizího. Korpus byl zespoda připálený, strany měl přepečené a střed byl tak akorát (zda za to může ta naše trouba - netroufám si tipnout, vzhledem k mojí debilitě celou tuhle ‘pracovní’ dobu). Takže se po dvojím prokrojení první vrstva rozpadla asi na 4 kusy, druhé úplně odpadaly okraje (asi tak 10 kusů) a střed se taktéž rozpadl. Se spodní vrstvou jsem naštěstí nijak nemanipulovala. Vzniklo mi teda takové dortové puzzle. Fajn. Dále, ganache mi neustále přišla příliš tekutá na to, aby udržela tuhle skládačku dohromady, takže jsem do ní v tom stresu přidala ještě tak o 50 g čokolády víc. Jo, pak to bylo fajn a drželo to. Jenže pak jsem se to ještě snažila nějak zachraňovat, takže jsem samozřejmě poloztuhlou polevu rozpatlala znova a z krásně lesklé polevy se stala matná placka. Pak to ztuhlo úplně a bylo to samozřejmě, kvůli čokoládě, moc tuhé. A konečně - rozhodně nedoporučuju si dělat karamelový spirálky ani den dopředu. Pak už se roztékají, strašně lepí a hrozně špatně se s nima manipuluje (já je dělala asi 3 dny předem - měla jsem volnou chvíli, tak jsem si chtěla zkusit, zda to půjde, udělat to jako ozdobu na bráchův dort. A protože to údajně nikomu nešlo a bylo to hrozně složitý, nijak jsem nepočítala s tím, že se povedou, a že to bude tedy jen taková nácvička. No, povedly se a mě už bylo líto je jíst, vyhazovat, whatever. Takže, NE ! Příště lépe :) ) Dort nakonec držel skvěle a ani při krájení nebylo vůbec poznat, že byl asi z 30 kusů. Nicméně i přes tyhle peripetie se to jíst dalo více než úspěšně. Je to čokoládová mňamka, ale příště prostě lépe :)